Úvod » Katedra » Historie

Historie

Dne 1.1. 2015 došlo ke sloučení Katedry výrobních systémů (KVS) s Katedrou aplikované kybernetiky (KKY). Nové pracoviště se jmenuje Katedra výrobních systémů a automatizace (KSA). Do funkce vedoucího byl jmenován Ing. Petr Zelený, Ph.D.

Historie Katedry výrobních systémů

Vznik katedry výrobních systémů, ostatně jako vznik ostatních kateder a jejich příslušnost k té které fakultě, je úzce svázán s vývojem technické univerzity jako celku. Vysoká škola strojní byla založena v roce 1953 a její součástí bylo šest kateder. Pedagogický sbor tvořili 1 profesor, 1 docent, 6 odborných asistentů a 11 asistentů. Část výuky byla zajišťována externími pracovníky především z pražských vysokých škol (UK, ČVUT). Původní zaměření školy bylo orientováno do čtyř studijních směrů:

  • směr mechanizačně dopravní se specializací na zemědělské stroje a stroje a zařízení pro sklářství a lehkou keramiku
  • směr energetický se specializací na spalovací motory
  • směr technologický se specializací na strojírenskou technologii
  • směr textilní se specializací na stroje, přístroje a zařízení v textilním průmyslu a mechanická technologie textilní

V roce 1953 měla škola pouze jedinou odborně zaměřenou katedru jíž byla "Katedra všeobecného strojírenství", kterou vedl Prof. Kožoušek. V roce 1954 vznikla "Katedra mechanické technologie" vedená Prof. Křístkem, na které působili Prof. Odstrčil a Doc. Ditl. S postupným rozšiřováním výuky ve vyšších ročnících vznikly (1957) další katedry "Katedra materiálu a tváření" (Prof. Odstrčil) a "Katedra obrábění a organizace" (Prof. Křístek).

S postupným rozvojem vysokého školství u nás se škola orientovala především na studijní obory: strojírenská technologie, výrobní stroje a zařízení a textilní technologie. Tyto skutečnosti vedly v roce 1960 k rozdělení školy na dvě fakulty: strojní a textilní a ke změně názvu na Vysoká škola strojní a textilní v Liberci.

Zaměření katedry obrábění a organizace jak na technologii třískového obrábění, tak na konstrukci výrobních strojů a ekonomiku a řízení strojírenské výroby vedlo ke změně (1961) názvu na "Katedra obrábění a ekonomiky" v jejímž rámci existovaly tři ústavy: ústav obrábění, ústav nástrojů, měření a organizace a ústav obráběcích strojů (Ing. Kaňák - TOS Čelákovice, Ing. Krupička - ČZM Strakonice). V roce 1964 byla založena "Katedra obráběcích strojů a dílenského měření", kterou vedl Doc. Dráb a na které pracovali Ing. Vladimír Krupička, Ing. Jan Řehoušek, Ing. Jan Novák, Ing. Oldřich Musil, Ing. Josef Cerha a postupně přišli Ing. Miroslav Martínek, Ing. Antonín Martínek a Ing. Přemysl Pokorný. Pracovníci katedry se v té době zabývali především konstrukcí jednoúčelových obráběcích strojů (LIAZ, Mikrotechna atd.), výzkumem tlumení vyvrtávacích tyčí, dynamickou tuhostí rámů obráběcích strojů, konstrukcí speciálních měřících zařízení, problematikou hydraulických mechanismů a otázkami životnosti vodících ploch. V roce 1979 došlo k sloučení katedry obrábění a katedry obráběcích strojů a vznikla "Katedra obrábění a montáže", kterou postupně vedli Doc. Dráb a Doc.Gazda. 

Po roce 1989 byly na škole zřízeny a akreditovány další fakulty: pedagogická, hospodářská, architektury a mechatroniky, přičemž podstatná pro založení nových fakult byla skladba kateder a jejich personální obsazení. S koncipováním nových oborů se odborně profilovaly i nové katedry na fakultě strojní, mezi něž patří i "Katedra výrobních systémů" (1990), která v pedagogické i vědeckovýzkumné činnosti navázala v základních směrech na katedru obráběcích strojů.

Vývoj školy co do skladby fakult, nabízených studijních programů v bakalářském, inženýrském a doktorandském studiu, spolu s vědecko výzkumnou činností přispěl k tomu, že byl škole od 1. ledna 1995 zákonným ustanovením změněn název na Technická univerzita v Liberci.

Předmět činnost katedry se stále rozvíjí s ohledem na požadavky průmyslové praxe. Stále je zde konstrukce a automatizace strojů, větší úsilí je však věnováno v oblasti výzkum a aplikace nových technologií a metod v oblasti rapid prototypingu, výrobní logistice a projektování a inovaci výrobních systémů. Katedra výrobních systémů disponuje i rozsáhlým know-how týkajícím se optimalizace a inovace podnikových procesů a využívání počítačové simulace, které získala zejména řešením konkrétních projektů průmyslové praxe.

 

Historie Katedry aplikované kybernetiky

V roce 1966 zahájena výstavba automatizačního střediska na VŠST, v roce 1968 utvořen ústav automatizace a regulace a výpočetní techniky, zahájen provoz automatizačního střediska (počítač MINSK 22) a analogového počítače AP3 -Tesla, realizováno i jejich hybridní spojení. V r.1970 vznikla Katedra automatizace a výpočetní techniky KAV (8 pracovníků, vedoucí Prof. Ing. B.Hanuš, DrSc.) Automatizační se osamostatnilo. Výuka předmětů Samočinné počítače a automatická regulace, Samočinné počítače a automatizace v textilním průmyslu. Byla vybudována pneumatická laboratoř a byly pořízeny další analogové počítače MEDA pro výuku. Výuka individuálního studia Automatizovaných systémů řízení (ASŘ) pro strojní i textilní fakultu (10 předmětů od 2. do 5. ročníku). KAV získala právo školit vědecké aspiranty v oboru Technická kybernetika. 1974 sloučení KAV s Automatizačním střediskem - vznik KTK. 1977 instalován řídící počítač RPP 16 S, který byl využíván pro výuku a diplomové práce až do r. 1987. Zrušení počítače MINSK 22 a smutné rozloučení s tímto "nezmarem".

1291159012 1291158581

V 1980 KTK zařazena opět pod Fakultu strojní. V tomtéž roce opět rozdělení KTK a Výpočetního střediska VŠST (vybaveno počítačem třetí generace EC 1033). KTK tvořilo v té době 20 pracovníků. Garance čtyřletého studia na FS ASŘ ve strojírenství a pro FT ASŘ ve spotřebním průmyslu (od r.1977 / 78). Předměty: Základy numerických metod a programování, Základy technické kybernetiky pro základní studium a daląích 8 předmětů pro obor ASŘ. Vycházela skripta v rámci celé republiky. První absolventi ASŘ v roce 1980 / 81. V 1986 první mikropočítačová učebna na VŠST (s počítači IQ 151). Terminálová učebna s počítačem SMEP, v dalších letech výstavba laboratoří řídící, regulační a mikropočítačové techniky.